Překyselení organismu je v současnosti jednou z nejnebezpecnejších civilizacních chorob, protože zdraví je bezprostředně závislé na rovnováze mezi kyselostí a zásaditostí. Z toho vyplývá, že dukladné odkyselení a doplnění minerálních látek v těle tvoří základ každé terapie, která probíhá za pomocí přirozené stravy bohaté na zásadité látky.
Nejprve je však třeba objasnit si některé pojmy, důležité pro pochopení problematiky. Je třeba si uvědomit, že je rozdíl mezi kyselou a kyselinotvornou potravinou, stejně tak jako mezi zásaditou a zásadotvornou. Zda je potravina kyselá či
nikoliv poznáme podle chuti. Kyselá potravina ovšem v těle může vykazovat zásaditou reakci.
Jak to, že kyselé ovoce, které obsahuje kyseliny a chutná nám kysele, naše tělo neokyseluje?
V ovoci a zelenině je případná organická kyselina doprovázena mnoha zásaditými prvky, jako jsou draslík (K), sodík (Na), vápník (Ca) a horcík (Mg).
Organické kyseliny se po oxidaci mění na oxid uhličitý (CO2) a vodu (H2O), zásadité prvky zústávají a jsou k dispozici pro neutralizaci kyselin v těle. Totéž platí pro některou zeleninu (napr. rajčata). Zní to sice paradoxně, ale kyselé potraviny ve skutečnosti snižují množství kyselin v našem organismu.
Například limetky se svým pH 1,9 jsou silne zásaditou
potravinou. Jak je vidět na příkladu limetek, chuť potraviny nehraje roli. Proto se vetšina ovoce a zeleniny i přesto, že někdy obsahuje značné množství kyselin, řadí mezi tzv. zásadotvorné potraviny.
Kyselinotvorné a zásadotvorné prvky v potravinách:
Kyselinotvorné - síra (S), fosfor (P), chlor (Cl), jod (I)
Zásadotvorné - sodík (Na), vápník (Ca), draslík (K),
horčík (Mg), železo (Fe).
Hodnota pH naší životní tekutiny, tedy krve, leží v rozmezí 7,3 a 7,4 (někdy se uvádí do 7,7), ovšem vyšší a nižší hodnoty jsou pro nás smrtelné. Náš život tedy závisí na tom, že tělo setrvává v neutrálním, pouze lehce zásaditém prostředí.
V přírodním léčitelství je rovnováha mezi kyselostí a zásaditostí základem každé lécby. Klasická medicína nepovažuje toto za bezprostřední ohrožení života. Stupeň kyselosti se bežne určuje z krve. Krev udržuje tělo v přísn neutrálním prostredí. Jako přepravní médium pro živiny a zplodiny přijímá škodlivé kyseliny z vazivové tkáně a buněk a odplavuje do vylučovacích orgánů. Pokud není k dispozici dostatek zásad, krev se jednou presytí a nemuže již dobře vykonávat svoji funkci. V těle se hromadí kyselé látky a tím trpí zejména buňky těla, poškozují se a tím trpí náš zdravotní stav.
K takto špatnému stavu nedojde ihned. Organismus dělá vše pro správné udržení pH krve, ale zase tím vlastne trpí náš organismus, protože vše potrebné pro správné udržení pH si bere z těla a tak přicházíme o cenné látky a jen se divíme, proč se necítíme dobře, zvlášt když se snažíme dostat vitamíny a minerály do těla.
Přitom je to vlastně jednoduché. Můžeme škodit nebo prospívat našemu tělu. Jídlo je lék nebo jed, záleží, jak k tomu přistupujeme.
Pro udržení správné rovnováhy nezáleží jen na tom, co jíme, ale kolik toho sníme, co s čím kombinujeme, jaký máme
režim dne, jestli jsme aktivní nebo pasivní, zkrátka jak o sebe pečujeme celkově. Všechno se nám vrátí, v dobrém i zlém a nic netrvá večne, ale pokud je tělo nemocné, nikdy není pozdě na nápravu, protože telo má úžasnou schopnost regenerace.
K tomu je potřeba naší poctivosti, důslednosti.
Časopis Ganoderma News-5/2011
